2009/07 Pávov Mánia III
Informace o klubové akci nebo srazu |
Datum konání: 24.- 26. července 2009 |
Lokalita: autokemp Pávov u Jihlavy |
Počet osob: 32 |
Počet vozidel: 19 |
Poznámka: -
|
Úvod |
Tento sraz je již třetí v pořadí, konal se opět v autokempu Pávov u Jihlavy, avšak v netradiční dobu, až během letních prázdnin od 24. do 26. července 2009. Předchozí srazy byly vždy na začátku jara, kdy byla rána ještě chladná a přes den nás čekala maximálně dvacítka, nicméně tentokrát bylo o něco málo tepleji, říkám to proto, že se naše rodinné srazíky umí báječně trefovat do rozmarů počasí. Ale abych nebyla na úvod morbidní, bylo ve finále krásně a spadlo na nás jen pár kapiček. Organizátory jako vždy byli Swobi a Ttech-man.
|
Recenze |
V pátek dopoledne jsem si společně s mým polovwičákem sbalila švestky, tedy kromě stanu, se kterým jsme měli až do odjezdu problémy – nemohli jsme ho najít. Ale nebyli bychom to my, kdyby nebyl na tom místě, kde už jsme ho desetkrát hledali. Takže jsme mohli kolem půl čtvrté vyrazit směr Jihlava. Jeli jsme a jeli jsme a najednou nás pár kilometrů před Jihlavou předjíždí stříbrné Polo a v něm členka Radka a její polovwičák. Do areálu jsme přijeli několik desítek minut po nich. Přivítali jsme se se všemi a zašli si koupit ubytování – chatičku, takže jsme náš problémový stan ani nepotřebovali. Poté jsme se ubytovali v rozkošné malé dřevěné chatičce a zašli za ostatními před „kapitánské místo“, kde se to pořád hemžilo životem. A co jsme tam neviděli? Santovo nové autíčko, které jsme mohli hádat v soutěži, co pro nás přichystal. Koukala jsem na něj jak vyoraná myška, Mitsubishi Pajero, také takové poloauto s velkou spotřebou. Když už byli všichni ubytovaní, jelo se na večeři do nedaleké hospůdky U Rybníka. Nemohli jsme se stravovat, jako minulé ročníky, v cenově bezkonkurenčním zařízení přímo v kempu neboť ho hygiena zavřela pár dní před našim příjezdem. Ještě ten večer se konala v klubovně již tradiční tombola, která snad nemůže chybět na žádném srazu. Je to báječná příležitost pro některé členy/členky zbavit se starého harampádí. Báječně toho využil člen Štěpán, tedy myslím, že to byl on. Věnoval do tomboly velice moderní a ultratenký počítačový monitor a tu nejdokonalejší jehličkovou tiskárnu, co tiskne A4 za půl hodinky. A co by to bylo za tombolu, kdyby nám chyběl Wormie? Tenhle úžasný človíček za námi přijel jen na otočku, aby ji uváděl svým nezaměnitelným humorem. Tentokrát s námi nemohl být první místopředseda Ftak, proto Scooter dostal výborný nápad. Zavolali jsme mu a optali se ho, jak se mu daří a hromadně jsem ho pozdravili. A poté se rozjela tombola. Bylo v ní spousta super věcí, mezi nejlepší patří určitě fialové žárovky domácí výroby člena Fildy a jeho polovwičky v krabičce od filmů značky Kodak. A abych nezapomněla byl tam i prak, předseda Santaluck si na něj dělal veliký zálusk a co ta potvora náhoda nechtěla, měl kliku a vyhrál ho. Kdyby jste ho viděli, jakou ten kluk měl radost, jako Pepíček, co dostal k Vánocům vysněné kolo. Organizátoři nám zajistili i pitný režim, udělali objednávku a zajeli nakoupit. Pivo teklo proudem, zábava se stupňovala… Ale bohužel nejsem noční zvířátko, tak jsem přišla o některé noční aktivity jiných členů. Teď tím nemíním žádné čuňačinky, ale židličkovou hru, kde jedno z proběhlých kol vyhrál i místopředseda Zephy.
|
Sobota |
Když jsem se s Jeníkem vyspinkala do růžova, utíkali jsme se umýt a vyčistit chrup. Mezitím už organizátoři žhavili rychlovarnou konvici a Ttech-manovo auto se proměnilo ve švédský stůl. Kdo měl zájem a nebyl vybaven z domova, tak se mohl přijít nasnídat. Po snídani se konal fotbalový turnaj, oranžové vestičky versus bezvestičkáři. Během hry se několik členů unavilo a muselo se střídat, takže si chvilku zahrál jak Santa, tak i jediná holka – tedy já. Nesmím opomenout roztleskávačky, které fandily a fandily. Díky výtečné koordinaci a spolupráci Scooter dával jeden gól za druhým. Musím se tu pochválit, dokázala jsem se trefit do balónu a dokonce jsem Scooterovi i „přihrála“. Po vyčerpávajícím boji, který byl také na dva poločasy (dvakrát deset minut), vyhráli oranžové vestičky. Poté jsem se rozešli do kabinek odpočinout a převléknout na oběd a následný výlet. Po společném obědě U Rybníka jsme jeli do Jihlavy na náměstí, kde jsme udělali pár foteček a hrstka lidí se vydala do zdejšího pivovaru. O víkendu pivovar sice nevařil, ale aspoň jsme viděli velké kotle, spilku, tanky, lahvárnu a sklady. Pán, který nás prováděl nám dokonce dal ochutnat Jihlavského Ježka. Nic pro mě, znám mnohem lepší píva a to nejsem pivař. Když jsme se vrátili na náměstí, čekalo nás překvapení, Santa zmizel… A my ostatní jsme jeli na „spanilou jízdu“ na letiště, kde jsme nelétali, jak někteří čekali, ale proběhlo společné focení s velkým letadlem, jen vám nepovím, co to bylo za letadlo, jsem jen holčička, můžu vám ale říct, že bylo pomalované kytičkami. A co by to bylo za sraz, kdyby nás nezastihl ošklivý dešťový mrak. Tak nám nezbývalo než se vrátit do kempu. Večer byl táborák. Santa se zas objevil a poslepu rozpoznával piva. Trefil se kluk jeden. Byla volná zábava a diskutovalo se. Někteří byli u ohně, někteří v chatičkách a hráli karty do noci a do vypuštění duše.
|
Neděle |
Nedělní ráno bylo krásné, prosluněné. Po sbalení fidlátek, poklizení chatek a jejich okolí jsme se začali rozjíždět domů. Ale ještě předtím se z Lucci stala paní prodavačka a prodávala, co mohla, tedy klubová trička. I já si jedno koupila, růžové. No a pak následovalo loučení a odjezd k domovům.
|
Závěrem |
Touto recenzí bych chtěla poděkovat vedení klubu a organizátorům srazu, PávovMánia III se opět povedl, sice jsme byli v takovém rodinném kruhu, ale o to to bylo hezčí. Svému polovwičákovi Jeníkovi, že mě tam i zpět odvezl celou. Takže sláva nazdar výletu a za rok ahoj!
|
Autor |
členka Pavlínka |
Fotogalerie
|