2009/04 Kalamárovy bary

Informace o klubové akci nebo srazu

Datum konání: 24 - 26. duben 2009

Lokalita: autokemp v Radošově "Na Špici"

Počet osob: 42

Počet vozidel: 21, z to 14x Polo

Poznámka: -

 

Recenze

Jasic: Splnit úkol zadaný předsedou – napsat recenzi na sraz, který člověk pořádal mi přišel takřka nesplnitelný. Ne snad proto, že bych měla problémy se slohovými cvičeními, ale spíše s jejich stručností. A co se 1. Karlovarského srazu týká ani stručná být nemohu. Ve všech ohledech byl pro mě naprostou premiérou – můj úplně první srazík, kterého jsem se měla zúčastnit a kde jsem se měla poznat s ostatními klubáky, které jsem znala z fotek z klubových recenzí a tak trošku z komunikace na našich úžasných klubových stránkách a klubovém fóru a současně první srazík, na jehož pořádání se člověk podílel. Zkrátka toho „poprvé“ bylo hrozně moc. Po mnoha týdnech a měsících plánování a po týdnu maximálního nervového vypětí jsme se s Nonie konečně dočkaly dne, kterým začínal 1.Karlovarský sraz, tedy pátek 24.4.2009. Do příjezdu prvních účastníků (Souky s Laďkou, Swobi Filda s Wimpym) jsme zvládly připravit stoly a občerstvení, které napekla Nonie se svojí maminkou, a propálit dvě krabičky cigaret, jak jsme byly zcela mimo ze všeho, co nás čeká, jak to ustojíme a zejména ze strachu, zda vás potěšíme. Tento strach a stres nás postupně opouštěl s tím, jak jste za námi přijížděli. Byl to úžasný mumraj a chaos. Za skutečné zahájení srazu ovšem lze považovat okamžik, kdy před námi všemi stanul předseda, pronesl, pro většinu z vás svůj tradiční proslov, a seznámil nás s novinkami ohledně klubových stránek a ostatních záležitostí, které s naším úžasným klubem souvisí. Jeho výklad ohledně stránek doplnil o podrobnosti ještě místopředseda Zephy. Pak přišla chvíle, kdy jsem vás měla seznámit s programem srazu a věřte mi, že kdyby mi to nebylo trapné, nejraději bych v tuto chvíli utekla, protože řečník opravdu nejsem a představa, kdy mě sledují desítky očí a čekají, co ze mě vypadne, pro mě byla opravdu strašná až děsivá. Vlastně ani nevím, co mé hlasové fondy vyprodukovaly, ale určitě vím, že mé dlaně něco kolem půl litru vody. Po té přišla chvíle na první překvapení, a sice dort k 5. výročí od založení klubu. Dovolím si tvrdit, že se nám tím podařilo našeho skvělého předsedu SantaLucka dokonale zaskočit.

 

Nonie: Po vyřízení klubových formalit a sfouknutí svíček na dortu se rozjela volná zábava a my jsme si konečně mohli po půl roce zase všichni poklábosit. Ať už o svých Polech (či jiných bouraných i nebouraných vozidlech), tak o běžných věcech ze života. Vždy toho je spoustu, co si máme říct, hlavně proto, že jsme skvělá parta správných klubáků a tak to má být. V pozdějších hodinách se rozjela taková menší diskotéka, kde možnost rozhýbat tělo v rytmu hudby využil zejména náš předseda. Celkem mě překvapilo, že se jako vždy, jak to bývá, nekonal žádný kanadský vtípek, jelikož my, kdož máme již pár srazů za sebou, moc dobře víme, jak to s naším předsedou SantaLuckem chodí. Poslední vytrvalci odešli do hajan kolem půl čtvrté ráno.

 

Jasik: Sobotní dopoledne bylo odpočinkové, abyste všichni načerpali dostatek sil pro spanilou jízdu. Během této doby jsme se všichni vesměs bavili kontrolou svých plechových miláčků, vzájemnému pošťuchování, společnému klábosení a ti nejodolnější hupsali na trampolíně. Ve 13:45 SantaLuck zavelel, aby se všichni připravili k odjezdu na spanilku. Pěkně si nás srovnal podle barviček a skutečně, podle plánu, s úderem druhé hodiny jsme vyjížděli z kempu přes Radošovský most, Bor, Ostrov, Jáchymov, klikatou cestou směrem k vrcholu Krušných hor, Klínovci, kde Draczech nafotil skvělé skupinové foto, kde si člen Swobi s pomocí Fildy zkontroloval, co že mu to zase teče z auta, a kde zcela neplánovaně proběhla revize mého vozidla Polo krátce po tom, co si někteří členi povšimli nedostatků karoserie, tzv. Kittuningu, se kterým bylo Polo již zakoupeno. Po znalecké čichové kontrole mého motorového oleje a brzdové kapaliny členem Fildou, bylo rozhodnuto, že Kyťák může pokračovat v cestě a vést všechny a ž k cíli. Cílem byla Kovářská a především Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím 11.9. 1944, kde bylo vystaveno obrovské množství artefaktů. Po návratu z muzea zpět na náměstí, kde jsme parkovali, se nám zcela mimo program začal předvádět místní „borec“ se svým jedničkovým Golfem a dokonce se pokusil narušit naši kolonu při výjezdu z Kovářské, ale protože jsme mega super parta, co drží při sobě, tak jsme se tímto vidlákem rozhodit nenechali. Ovšem hrozilo rozdělení pro nedostatek paliva, proto se dalším naším společným cílem stala čerpací stanice na Božím Daru, kde drtivá většina řidičů podlehla chytáku od Kyťáka a přes zákaz odbočení a zákaz vjezdu profičela opačným směrem jednosměrné ulice. Nenachytal se pouze SantaLuck, a to znamená jedno jediné, že skutečně poctivě sleduje dopravní značení. Na Božím Daru někteří zatoužili po naplnění žaludků a peněženek a tak dalším cílem byl Ostrov, kde jsme obsadili parkoviště u supermarketu, kam mnozí běželi pro svačinku a někteří vyvolení jedinci, tzv. bankomatáři, měli tu čest, svézt se v Kyťákovi. Po naplnění potřeb členů jsme frčeli směr kemp po obchvatu města Ostrov na Damice, odtud přes Vojkovice a Velichov. V průběhu celé spanilé jízdy SantaLuck, ve spolupráci se členem Wimpym a Zephym, vysílačkou koordinoval rychlost kolony, ale také pořízení spousty video záběrů a fotek. Po zklimatizování všech po dlouhé jízdě došlo na promítání premiéry klubového DVD, které naprosto úžasným, dokonalým a geniálním způsobem vytvořil člen Stepan a tímto maximálně přispěl ke skvělé atmosféře celého srazu. Po promítání klubového DVD přišlo další překvapení v podobě bomby s heliem a balónky, které obětavě zajistila Nonie.


Nonie: Sobotní večer začal perfektně odvedenou prací, kterou měl na svědomí člen Stepan se svou polovwičkou Šárkou. Video, které zpracovali, pobavilo úplně každého z nás a patří jim za to velký dík. Osobně se velmi těším, až si to DVD budu moct zakoupit. Promítání bylo s přestávkami a samozřejmě také s reklamami a proto se protáhlo až do půlnoci. Pak následovalo překvápko, které mělo všechny trochu probudit a povzbudit k další zábavě, ale vzhledem ke stoupající únavě většiny z nás, se tak zrovínka nestalo. Byla zajištěna heliová bomba s balónky a po každém z přítomných se chtělo, aby nám něco pod vlivem helia řekl Nakonec to dopadlo tak, že Santa a spol. venku heliovým hlasem zpívali, tedy aspoň se o to pokoušeli. Dále pak proběhla návštěva nováčka Brabyho v jeho chatce, kdy si Santa vzal na pomoc popelnici, do které bušili, jak hluchý na vrata, ale velmi podroušeného Brabyho se jim vzbudit nepodařilo. Vznikl tedy nápad zatarasit dveře pár chatkám, ale nakonec i z toho sešlo a tentokrát musím říct, že k mému úžasu proběhlo vše v klidu a bez kanadských žertíků.


Jasik: Neděle. Den loučení. Den velmi nesnadného loučení. S některými z vás jsem se ani rozloučit nestihla a možná to tak bylo i lepší, protože skupinový odjezd těch, kdož zůstali nejpozději, s námi „hysterickými“ ženskými prostě pořádně zamával. Snad to byla i slova chvály a díků, od vás všech, která nás dohnala až k slzičkám. Ano, dnes si můžeme s obrovskou úlevou říci, že se nám sraz povedl, ale bylo to především díky vám všem, kteří jste přijeli.

 

Autorky

členky Jasic a Nonie


Fotogalerie

kv01
kv02
kv03
kv04
kv05
kv06
kv07
kv08
kv09
kv10
kv11
kv12
kv13
kv14
kv15
kv16
kv17
kv18
kv19
kv20
kv21
kv22
kv23
kv24
kv25
kv26
kv27
kv28
kv29
kv30
kv31
kv32
kv33
kv34
kv35
kv36
kv37
kv38
kv39
kv40
kv41
kv42
kv43
kv44
kv45
kv46
kv47
kv48
kv49
kv50
kv51
kv52
kv53
kv54
pametnikniha

Statistika

Počet akcí a srazů: 94

Celkový počet osob na všech srazech: 1844

Celkový počet vozidel na srazech: 1038

Nejvíce osob na srazu: 77

Nejvíce vozidel na srazu: 45

Přihlášení